Jak na DIP – expertní pohled z Patria Finance – série DIP díl 3

Názory předních odborníků jsou k nezaplacení! V tomto článku se podíváme na to, jak na DIP nahlíží Libor Svoboda, odborník, který v Patria Finance vede týmy marketingu, online prodeje a péče o významné klienty.  

V rámci našeho seriálu „Jak na DIP“ vám chceme přiblížit i názory na DIP od předních expertů. S jejich svolením k tomu využijeme rozhovory, které jsme spolu vedli při vydání knihy DIP manuál. Poskytnuté informace vycházejí z dlouhodobých zkušeností a jsou pro svoji nadčasovost a konkrétnost velmi cenné. Věříme, že v nich najdete inspiraci a budou tak mít pro vás přínos.

Pro koho je podle Vás DIP vhodný?

DIP je vhodný pro každého, kdo chce spojit investování na stáří s daňovým odpočtem. Tedy všichni klienti, kteří se nechtějí spoléhat na předdefinovanou investiční strategii svého doplňkového penzijního spoření, chtějí si sami vybírat konkrétní investiční nástroje, a mít tak přímý vliv na zhodnocení svých prostředků, nalezli v DIPu ideální nástroj. Pokud navíc klientovi na DIP přispívá zaměstnavatel, pro mnohé klienty není co řešit. Své příznivce si DIP najde i mezi těmi, kdo nemohou každý měsíc odkládat alespoň 500 Kč, aby dosáhli na minimální státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření a zároveň by si rádi odečítali své příspěvky z daní.

V čem vidíte hlavní výhodu DIP oproti jiným formám spoření

Ve svobodě, jakou mají klienti při volbě investičních nástrojů, které si do DIPu pořídí. To je samozřejmě závislé na poskytovateli daného DIPu. My v Patrii umožňujeme do DIPu pořídit vše, co umožňuje legislativa, tedy akcie, burzovně obchodované fondy ETF, podílové fondy a vybrané dluhopisy.

Co nejvíce ovlivňuje maximální užitek z DIPu?

Z mého pohledu záleží na třech hlavních faktorech. Primárně jde o výběr poskytovatele DIPu, jednak z pohledu nákladů, které jsou s investováním do DIPu u dané společnosti spojené a dále šíře nabídky. Pokud jde o náklady, zejména doporučuji se podívat na poplatky placené dlouhodobě, z celého objemu investice. Ty jsou totiž pro konečný výsledek nejdůležitější. Pokud jde o šíři nabídky, investor by se měl zajímat o to, jestli daná společnost nabízí do DIPu nákup cenných papírů, do kterých investor chce investovat.

Druhým faktorem, který ovlivní konečný výsledek, bude konkrétní investiční strategie, kterou investor v DIPu hodlá realizovat. Krátkodobé spekulativní obchody by mohly v konečném důsledku vzhledem ke své vysoké nákladovosti, časové náročnosti a také nízké pravděpodobnosti úspěchu, vést k ne zrovna pozitivnímu výsledku. Na druhou stranu pravidelné investování do vybraného nízkonákladového široce diverzifikovaného ETF (burzovně obchodovaného fondu) se dlouhodobě jeví jako jedna z nejlepších strategií.

No a zatřetí půjde samozřejmě o maximální využití daňové úlevy, tedy odečítat si z daňového základu maximálně možných 48 tisíc Kč ročně.

V následujících otázkách prosím uvažujte hypoteticky definovaného, konzervativního zájemce o DIP, který:

  • Nemá žádné či má jen minimální zkušenosti s investováním
  • V DIPu chce získat více, než kdyby peníze nechal „ležet“ na běžném či spořicím účtu v bance
  • V DIP hledá jistotu, tj. má averzní přístup k riziku – nechce o své peníze přijít, ani je riskovat – uvítal by jistotu nezáporného zhodnocení.
  • Do DIPu si bude ukládat maximální možnou úložku, při které mu stát sníží daně, tj. 48.000 ročně, resp. 4.000Kč měsíčně a zatím nebude mít žádný příspěvek zaměstnavatele.

Jaké byste výše uvedeným zájemcům doporučil konkrétní “konzervativní” strukturu základního portfolia DIPu, kdyby si ho chtěli zařídit u vás a průběžně do něj spořit 10 – 15 let?


Předně je třeba říci, že Patria je obchodník s cennými papíry a jako takový umožňuje klientům v rámci DIP investice do akcií, dluhopisů, ETF a dalších instrumentů. Jde tedy o investování, a to jako takové přímo vylučuje jistotu nezáporného zhodnocení.

Samozřejmě v investování pracujeme s pravděpodobnostmi a s délkou investičního horizontu se výrazně zvyšuje pravděpodobnost nezáporného zhodnocení. Nic ale nejde zaručit.

 I kdyby takový klient investoval například do ETF investujícího do krátkodobých vysoce kvalitních amerických státních dluhopisů, ve chvíli, kdy v USA v budoucnu opět porostou úrokové sazby, bude i taková investice krátkodobě prodělávat.

Takovému klientovi bychom tedy spíše doporučili, ať pro svůj záměr využívá doplňkové penzijní spoření umožňující volbu garantovaného fondu. Ten klientovi zaručí kladný, i když minimální výnos, který zřejmě ani nepokryje inflaci, a který ani zdaleka nebude dosahovat možností, které by díky DIPu mohl mít, když by byl ochotný podstoupit alespoň mírné riziko.

Jak by se Vaše doporučení lišilo, kdyby DIP zájemci chtěli vypovědět až za 30let?

Takového investora bychom se snažili edukovat v tom smyslu, že takto dlouhý investiční horizont rozhodně nekoresponduje s jeho konzervativním přístupem a požadavky. Samozřejmě, veškeré investování vychází z investičního dotazníku a jakákoli edukace či investiční rada může následovat až po jeho vyplnění. Nicméně, cílem Patrie je českou populaci investičně vzdělávat. Z toho důvodu jsme také vytvořili vzdělávací aplikaci Investo. Klientovi bychom tedy doporučili, ať se prostřednictvím této aplikace či v sekci Škola investora na Patria.cz investičně vzdělá a na základě nově nabytých vědomostí, případně přehodnotí své původní záměry.

Jaké zhodnocení by u těchto DIP portfolií mohli zájemci očekávat? Bude vyšší než na běžném spořicím účtu? Proč? 

Vzhledem k vysoké averzi k riziku a očekávání stálého kontinuálního kladného zhodnocení není z mého pohledu pro výše uvedeného klienta investování vhodné. Pokud by se dostatečně vzdělal a svůj přístup upravil, bylo by možné se společně bavit o vhodné investiční strategii.

 V případě dlouhodobého investování do nízkonákladových burzovně obchodovaných fondů ETF zaměřených například na největší akcie obchodované v USA dle dlouhodobých statistik výkonnosti klienti předpokládají roční průměrný výnos okolo 7–9%*. 

Dává podle Vás smysl vkládání více než 4 000 Kč měsíčně?

DIP lze využít jako nástroj disciplinovaného spoření na stáří. Pravidelné investování je možné již od 500 Kč měsíčně (či 20 USD nebo EUR). Z pohledu daňové optimalizace posílat na DIP více než 4 000 Kč měsíčně nemá smysl, protože tato částka odpovídá maximálnímu daňovému odpočtu. Nicméně některé zaměstnanecké programy vážou výši firemního příspěvku na výši vlastního vkladu.

Velmi děkujeme za rozhovor a cenné informace!

Za redakci DIP Info
Jan Sýkora

(*poznámka redakce: uvedené výnosy odpovídají historickému vývoji a nelze na jejich základě odhadovat, jaká bude přesná budoucnost – zdroj dat viz. například: https://www.investopedia.com/ask/answers/042415/what-average-annual-return-sp-500.asp)

Celou sérii “Jak na DIP?” najdete postupně zde.

Chcete se o tématu dlouhodobého investičního produktu dozvědět více? Budeme rádi, když si přečtete další naše články. Na konkrétní sekce našich stránek se dostanete pomocí lišty navigace v menu nebo kliknutím na tlačítka níže:

Přejít nahoru